VZDĚLÁVACÍ FESTIVAL O KRAJINĚ
První vzdělávací festival ze série "Prolomit sucho" představí publiku problém sucha jako jeden z nejzásadnějších problémů současnosti a ukáže možnosti řešení. Podíváme se na krajinu jako celek, na jednotlivé části, které krajinu tvoří a pohovoříme o roli člověka jako významného krajinotvorného činitele. V dalších dílech se zaměříme na jednotlivé činnosti, které formování naší krajiny zásadním způsobem ovlivňují - zemědělství, lesnictví, vodohospodářství, práci s urbánním prostorem a budování velkých (zejména dopravních) staveb.
Program bude rozdělen do dvou částí. V první, přednáškové části, se zaměříme na příčiny sucha, pravděpodobné scénáře vývoje, vliv sucha na řeky, města, lesy i zemědělství a samozřejmě na kvalitu vody. Tato část programu bude probíhat na “Academic stage” v prostorech Open space. V druhé části budou prezentovány realizované projekty, které pozitivně ovlivňují schopnost krajiny i měst adaptovat se na klimatickou změnu. Tato část bude probíhat na “Practic stage” v prostorech Konferenční místnosti. Nebojte se, oba prostory jsou v téže budově, jen pár desítek metrů od sebe.
Z důvodů velkého zájmu byly kapacity již vyčerpány, na akci se nelze registrovat. Na této stránce budou po akci zveřejněny záznamy všech přednášek.
INFO
| Kdy: | 2. 2. 2019 |
| Kde: | ImpactHub Brno, Cyrilská 7, Brno |
| Od kolika: | prostor je otevřen od 9:00, program začne úvodním slovem v 9:50 |
PROGRAM STRUČNĚ
| PRACTIC STAGE (prostory Konferenční místnosti) | |
| 12:30 | doc. Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D.: Obora Obelisk |
| 13:30 | RNDr. David Pithart CSc.: Příklady dobré praxe při zadržování vody v krajině |
| 14:30 | Ing. Jiří Vítek: Jak se mohu naše města rozvíjet a být zdravá i při změně klimatu? |
| 15:30 | Dan Pitek: Pestrá krajina |
| 16:30 | Jiří Malík: Sucho kolem nás aneb jak z toho ven |
PROGRAM PODROBNĚ
ACADEMIC STAGE (prostory Open space)
9:50 - úvodní slovo - Radek Holomčík
10:00 - prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.: Změna klimatu a česká krajina – dopady a adaptace
V úvodu příspěvku budou objasněny příčiny měnícího se klimatu a jeho vývoj na území ČR. Postupně budou zodpovězeny otázky, jak se klima bude dále vyvíjet, jaké jsou a budou jeho nejvážnější dopady na českou krajinu a zemědělství. Na příkladu ukončených studií, zabývajících se (i) odolností naší krajiny proti hydrometeorologickým extrémům (ii) monitoringu a předpovědi sucha (iii) potravinovou bezpečností a výnosy zemědělských plodin, bude demonstrováno propojení politiků, zemědělců a vědců se zaměřením na jejich přístup k řešení dopadů změny klimatu s důrazem na problematiku sucha.
O přednášejícím: Vyučuje na Mendelově univerzitě v Brně, je výzkumným pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a jedním z vedoucích pracovníků projektu InterSucho. Zaměřuje se na výzkum vztahů mezi půdou, rostlinami a atmosférou. Nejvíce publikuje v oblasti dopadů měnícího se klimatu na zemědělskou produkci.
11:00 prof. Ing. Josef Fanta, CSc.: Česká krajina - její (další) vývoj a využívání
Kulturní krajina je prostor veřejného zájmu, ve kterém se realizuje řada činností nezbytných pro život soudobé společnosti. Poskytuje společnosti nenahraditelné ekosystémové služby. Nakládání s krajinou není proto možné ponechat pouze působení trhu a ekonomickým zájmům jednotlivých uživatelů. V zájmu zachování dobrého stavu a kvality krajiny je třeba její využívání systémovým způsobem řídit podle principu trvalé udržitelnosti. Porušení této zásady vede k porušení rovnováhy mezi přírodní, uživatelskou a sociálně-kulturní dimenzi krajiny a k její degradaci. Zodpovědnost za nakládání s krajinou jako prostorem veřejného zájmu je na politické správě země. ČR dosud postrádá jasnou vizi nakládání s krajinou.
O přednášejícím: Vystudoval Lesnickou fakultu ČVUT v Praze. V 50. letech pracoval ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, stanici Opočno. Na začátku 60. let připravoval zřízení Krkonošského národního parku, po jeho zřízení byl náměstkem ředitele. V období normalizace v 70. letech si vysloužil zákaz výkonu povolání a publikování a byl povýšen do funkce dělník bez kvalifikace. V roce 1977 emigroval do Nizozemska. Zde pracoval na Univerzitě v Amsterdamu, v ochraně přírody a v Ústavu pro výzkum lesa a krajiny. Po několika letech byl jmenován profesorem ekologie krajiny na Univerzitě v Amsterdamu a profesorem ekologie lesa na Univerzitě ve Wageningen. V letech 1992 - 2002 řídil program obnovy emisemi zničených lesů v Krkonošském národním parku, který v Krkonoších realizovala nizozemská Nadace FACE. Za svou vědeckou a pedagogickou činnost obdržel v Nizozemsku královské vyznamenání. V ČR je nositelem Ceny Josefa Vavrouška. V současné době spolupracuje s Komisí pro životní prostředí Akademie věd a podílí se na iniciativě AV ČR - Platforma pro krajinu.
13:00 - doc. Ing. Bohdan Lojka, Ph.D.: Agrolesnictví - novinka nebo návrat k tradicím?
Pěstování stromů na zemědělské půdě spolu s rostlinnou či živočišnou produkcí má v Čechách dlouhou tradici, která byla výrazně narušena kolektivizací našeho zemědělství. Návrat stromů do zemědělské krajiny může v současnosti přinést velké množství ekologických služeb (např. ochrana proti erozi, zadržení vody v půdě, zvýšení biodiverzity), ale zároveň pomoci v celkové diverzifikaci naší zemědělské produkce. Bohužel v současné době není pro zájemce o tento způsob hospodaření rozhodně jednoduché začít stromy pěstovat, existuje stále velké množství bariér.
O přednášejícím: Přednáší na ČZU v Praze a předsedá Českému spolku pro agrolesnictví. Věnuje se výzkumu agrolesnictví, biodiverzity, domestikace, populační genetice tropických dřevin a obecně tropickému zemědělství.
14:00 - doc. Ing. Radek Pokorný, Ph.D.: Lesnická adaptační opatření v podmínkách změny klimatu se zaměřením na vodní bilanci.
Změna klimatu s sebou přináší extrémy počasí a klimatické změny, které působí na stav, stabilitu, růst a mortalitu lesa. Uhlíkové lesnictví je již známým pojmem. Mnohem méně pozornosti však bylo dosud věnováno vodě a vodní bilanci lesa i krajiny, která se vlivem změny klimatu stává méně vyrovnanou. Velmi důležitou roli v tomto směru hraje právě les. Les stabilizuje koloběh vody v krajině a vyrovnává průběh klimatických extrémů. Adaptační opatření tedy vedou k pěstování především stabilních lesních ekosystémů a krajině s vyrovnanou nebo lépe pozitivní vodní bilancí.
O přednášejícím: Je vedoucím Ústavu zakládání a pěstění lesů Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Ve své výzkumné práci se zabývá vlivem globální změny klimatu na lesní ekosystémy, uhlíkovým lesnictvím, vodní bilancí lesa a adaptačními opatřeními v lesnictví s využitím pěstební techniky.
15:00 - RNDr. David Pithart CSc.: Obnova krajiny jako obrana před suchem a povodněmi
Jde nám o koloběh vody nebo o kubíky? Podzemní voda je voda nejbezpečněji uložená. Co jsme udělali s vodními toky, mokřady a vlhkými loukami? Co dělá s povodní regulovaný tok a co přírodní niva? Suchá a mokrá krajina – ovlivňují klima, nebo jsou jen jeho důsledkem? Kde ještě hučí voda po lučinách? Přírodní versus technická opatření k zadržování vody. K čemu potřebujeme krajinu – k maximální produkci plodin, nebo jako prostor, kde můžeme žít i s ptáky a rostlinami a neuschnout při tom? Co brání obnově krajiny – zemědělci, vodohospodáři, majitelé pozemků, nebo lidé z měst, kteří se na venkově jen rekreují? Koncept ekosystémových služeb – co nevyjádříme ekonomicky, jako by nebylo. Jak politicky prosadit změnu – v chápání vody, zadržování vody, změnu přístupu ke krajině.
O přednášejícím: Vystudoval hydrobiologii na Přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Předsedá Koalici pro řeky, která prosazuje ekologické přístupy ve správě vodních toků. Zabývá se aplikovanou říční ekologií, problematikou vody v krajině a konceptem ekosystémových služeb.
16:00 - doc. Ing. David Stránský, Ph.D.: Udržitelné hospodaření s vodou jako základní podmínka rozvoje měst a obcí
Město a lidé v něm ke svému životu potřebují vodu. Její dostupnost začala být postupem času pokládána za samozřejmost, až v poslední době nám projevy klimatické změny ukazují, jak je voda vzácná surovina a že je nezbytné náš dosavadní přístup k ní přehodnotit. Příspěvek shrne současný stav nakládání s vodou ve městech, vysvětlí proč je tento způsob dlouhodobě neudržitelný a ukáže směr, jak by se vodní hospodářství obcí mělo změnit.
O přednášejícím: Přednáší na Fakultě stavební ČVUT v Praze a je předsedou Asociace pro vodu, která sdružuje odborníky věnující se vodohospodářství a práci s vodou v krajině i v obcích. Zaměřuje se na problematiku hospodaření se srážkovými vodami a odvodňování urbanizovaných území.
17:00 - RNDr. Petr Pařil, Ph.D.: Fenomén vysychání toků, jeho dopady a možná řešení
Přednáška je zaměřena na výsledky dlouholetého výzkumu vysychavých toků v rámci projektů řešících dopady změny klimatu na oživení říční sítě. Kromě hlavních trendů, které se na biotě toků v posledních letech s narůstající intenzitou sucha projevují, budou prezentovány i základní příčiny narůstajících dopadů sucha, stejně jako návrhy možných opatření k omezení jejich.
O přenášejícím: Přednáší na Masarykově univerzitě v Brně a členem České limnologické společnosti. Téměř 15 let se zabývá výzkumem ekologie vysychavých toků nejen v ČR ale i na celoevropské úrovni v rámci projektu SMIRES
PRACTIC STAGE (prostory Konferenční místnosti)
12:30 - doc. Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D.: Obora Obelisk
Obora Obelisk je naše zatím plošně největší dílo - 700 ha revitalizované krajiny v oboře Obelisk mezi Lednicí, Podivínem, Přítluky a Rakvicemi. Do vysušené krajiny, kdy i v normálním roce dorůstala kukuřice 70 cm, se vrátila voda v podobě obnovených mrtvých ramen řeky Dyje, jak jsme je znali z mapy stabilního katastru. Dnes toto území pumpuje do vzduchu tisíce litrů vody. Nikdy jsem si nemyslel, že v krajině bude chybět tolik vody a tento objekt bude vizionářský. Je naprosto učebnicovým příkladem obnovy vodního režimu v krajině. Stačí obnovit zazeměná mrtvá ramena a voda i příroda si cestu najde. Dvacet let práce, která stála za to.
O přednášejícím: Je docentem Ústavu biotechniky zeleně na Mendelově univerzitě v Brně a autorizovaným krajinářským architektem. Zaměřuje se na projekty obnovy historické kulturní krajiny a výzkumu metod a nástrojů krajinářské architektury pro rozvoj území.
13:30 - RNDr. David Pithart CSc.: Příklady dobré praxe při zadržování vody v krajině
Zásady dobré revitalizace vodního toku. Revitalizace rašelinišť: marginálie nebo podpora Šumavské houby, z které tekla voda i loni v létě? Rybníky – nežádoucí ztráta výparem nebo podpora malého vodního cyklu? Revitalizace Stropnice u Nových Hradů, Hučiny na Šumavě, biocentrum Čehovice, pražské potoky. Napojování říčních ramen. Velké budoucí projekty jsou zatím jen na papíře. Zahraniční příklady větších revitalizací. Specifika městských revitalizací – s podporou občanů lze počítat. Venkov – krajina nikoho.
O přednášejícím: Vystudoval hydrobiologii na Přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Předsedá Koalici pro řeky, která prosazuje ekologické přístupy ve správě vodních toků. Zabývá se aplikovanou říční ekologií, problematikou vody v krajině a konceptem ekosystémových služeb.
14:30 - Ing. Jiří Vítek: Jak se mohu naše města rozvíjet a být zdravá i při změně klimatu?
Hospodaření s dešťovou vodou ve spojení s městskou zelení je ideálním adaptačním opatřením na projevy klimatické změny. Plánování rozvoje měst s ohledem na klimatickou změnu a realizace opatření s tím spojených začíná být v zahraničí standardem a pomalu se projevuje i v ČR. Příspěvek představí několik příkladů ze zahraničí, které nové požadavky na výstavbu naplňují a jak bychom na to měli jít v Česku, abychom to zvládli co nejrychleji a kvalitně.
O přednášejícím: Jiří Vítek je majitelem projektové a inženýrské kanceláře JV PROJEKT VH s.r.o. se sídlem v Brně. Odvodňováním a odkanalizováním urbanizovaných území se v rámci své profesní činnosti věnuje 35 let. V posledních 15 letech se specializuje na aplikaci a propagaci odvodnění podle principů udržitelného rozvoje měst a obcí – adaptace měst na změnu klimatu prostřednictvím hospodaření s dešťovou vodou a integrace modrozelené infrastruktury. Spoluautorem prvních koncepčních dokumentů s touto tématikou v ČR.
15:30 - Dan Pitek: Pestrá krajina
Aktuální potřeba změny zemědělského a lesního hospodaření v ČR jako obrana proti negativním dopadům klimatických změn. Důvody proč současné hospodaření v lesích i zemědělské krajině nereflektuje současné celospolečenské potřeby a neprovádí veřejnou službu. Možnosti změny, příklady dobré praxe hodné následování, tradiční model hospodaření rodinných farem, jeho trvalá udržitelnost a přínos pro životní prostředí, krajinu, půdu a zadržování vody.
O přednášejícím: Je lesník a zemědělec. Je také předsedou Milešovského spolku přátel přírody, místopředseda ASZ ČR Litoměřicko a předseda hodnotitelské komise projektu Pestrá krajina, laureát ceny Josefa Vavrouška za aktivity při zemědělském hospodaření a navracení původního krajinného rázu v Českém středohoří kolem Milešovky.
16:30 - Jiří Malík: Sucho kolem nás aneb jak z toho ven
Prezentace vysvětluje, proč máme sucho a jak se na něm podílí poškozená krajina ČR a klima (vysvětlení role jet streamu). Druhá část ukazuje přímo v prostředí programu QGIS grafickou část projektu Zádrž vody v celé ploše povodí – Zdoňovsko. Jedná se o pilotní projekt renovace krajiny na 20,5 km 2 pro ČR a EU na úrovni studie proveditelnosti pro jeho rychlou replikaci v ČR/EU. Model slouží jako know-how možnosti rychlé adaptace na klima – zádrže vody v krajině pomocí nápravy hydrologického režimu ve všech jeho aspektech (lesy, zemědělská půda, nivy, toky, mokřady, malé nádrže). Nejdůležitější je totiž rychlost nápravy krajiny a tento projekt si lidé mohou udělat „na koleně“ sami.
O přednášejícím: Předseda Spolku Živá voda, vedoucí národní kampaně Koalice STOP HF (proti hydraulickému štěpení břidlicových plynů), předseda představenstva České Asociace pro
odstraňování azbestu, laureát ceny Josefa Vavrouška, autor české verze zákona na ochranu
ozonosféry, hydrolog, geodet, ekolog, ochránce přírody, horolezec, filmař, fotograf, psavec.